Načteno
Neschovávej si dobré knihy na důchod
Co je načteno?
Čtenářský klub pro lidi, kteří chtějí číst víc a líp. Každý měsíc čteme jednu knihu a taky se offline potkáváme, abychom o knize i autorovi diskutovali s literárními experty.

Všechno je dobrovolné. Nemusíš se potkávat. Nemusíš číst všechno, nemusíš dočítat, můžeš vynechávat a kdykoliv znovu naskočit. Ale taky se můžeš hecnout a přečíst všech 12 románů.

V roce 2026 spolu čteme velké romány 20. století – knihy, které formovaly moderní myšlení, literaturu i svět — a které jsme možná při povinné četbě nedocenili a v dospělosti se k nim už nedostali.
Pojď mít s námi #načteno
Klub je zdarma. Stačí tu nechat e-mail, na který ti každý měsíc pošlu informace o knize měsíce a pozvánku na setkání.

Vyplněním e‑mailu se přihlašujete k obsahovému newsletteru tvůrce a souhlasíte s obchodními podmínkami.

Powered by

v lednu čteme
kdo za tím stojí
Načteno kurátoruju já, Michelle Losekoot, čistě pro zábavu. Založila jsem ho proto, aby v době levného dopaminu, algoritmů a permanentního šumu existovalo víc prostoru pro věci, které mají trvalou hodnotu.

Čtení považuju za jednu z nejjednodušších cest zpátky do skutečného světa – k hlubšímu myšlení, soustředění a klidu. A komunitu vnímám jako účinný způsob, jak se ke čtení motivovat a jak ho mít s kým sdílet.
  • Co letos čteme?
    • LEDEN: Kdo chytá v žitě (J. D. Salinger)
    • ÚNOR: Jak zabít ptáčka (Harper Lee)
    • BŘEZEN: Na cestě (Jack Kerouac)
    • DUBEN: Hrozny hněvu (John Steinbeck)
    • KVĚTEN: Paní Dallowayová (Virginia Woolf)
    • ČERVEN: 1984 / Farma zvířat (George Orwell)
    • ČERVENEC: Stařec a moře / Fiesta (I slunce vychází) (Ernest Hemingway)
    • SRPEN: Proces (Franz Kafka)
    • ZÁŘÍ: Lolita (Vladimir Nabokov)
    • ŘÍJEN: 451 stupňů Fahrenheita (Ray Bradbury)
    • LISTOPAD: Cizinec (Albert Camus)
    • PROSINEC: Velký Gatsby (F. Scott Fitzgerald)
Proč je dobré číst staré knihy
Trénují mozek
Mnohovrstevnaté texty, bohatá přirovnání a košaté zápletky prověří tvůj mozek stejně jako posilovna tvé tělo. Výzkumy ukazují, že literární fikce zvyšuje kognitivní flexibilitu víc než odborná literatura.
Zlepšují empatii a schopnost číst lidi
Lidé, kteří čtou kvalitní fikci, podle studií lépe chápou motivace a emoce ostatních. Velké romány 20. století jsou na to ideální: řeší komplexní postavy, morální dilemata, vnitřní konflikty.
Dávají odstup a snižují stres
Vypneš a odpočineš si. Čtení 6 minut denně snižuje stres o 60 %, říkají vědci. Pomalejší tempo literárních klasik tě přiměje přepnout z výkonnostního módu do módu přítomnosti.
Pomáhají rozumět světu,
ve kterém žijeme
Romány 20. století vznikaly v turbulencích: války, propaganda, totality, kapitalismus, deprese, revoluce. Když porozumíš jejich vzorcům a zápletkám, snáz porozumíš dnešní době a společnosti.
Zlepšují jazyk, soustředění i schopnost myslet do hloubky
Výzkumy ukázaly, že čtení literární fikce aktivuje centrum komplexního myšlení a zlepšuje pozornost víc než běžné čtení. Trénuješ tak soustředění a tím se učíš lépe myslet.